|
|
Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty
FAKTOR, Lukáš
Bakalářská práce Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty se zabývá nemovitou a movitou hmotnou kulturou raně novověké nižší šlechty zmíněného regionu. Vychází z archeologických výzkumů, historických studií a dalších pramenů. Důkladným rozborem stavebního vývoje vybraných objektů a jejich historie představuje úroveň hmotné kultury nižší šlechty ve vymezeném období.
|
|
|
Jihočeská vrcholová cyklistika a její proměny v letech 1948-1989
ŠULÁKOVÁ, Eva
Předkládaná práce se zabývá jihočeskou vrcholovou cyklistickou a jejími proměnami v letech 1948-1989. Mapuje vývoj jednotlivých oddílů v tomto období v Českých Budějovicích, Táboře a Milevsku s ohledem na vnitřní, ale i vnější podmínky. Kromě oddílového života se soustředí také na každodennost cyklisty v socialistickém Československu. Analyzuje vývoj cyklistického vybavení, tréninkových metod a stravovacích návyků, a jejich vliv na výkonnost závodníků. Stranou pozornosti nezůstala ani základní vojenská služba, která byla důležitým článkem v systému socialistického sportu.
|
|
|
Masarykovy obecné školy ve Strakonicích v souvislostech školní architektury 1. pol. 20. století.
BUŠKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce Masarykovy obecné školy ve Strakonicích se zabývá tématem školní architektury a je zaměřena na budovu pod tehdejším názvem Masarykových obecných škol ve Strakonicích. Stavba je zkoumána především z uměleckohistorického hlediska a je představena v meziválečné době Československa. Hlavním cílem práce je detailní popis budovy a zasazení do kontextu školních staveb v první polovině 20. století v Jihočeském kraji. Dále práce poukazuje, jak bylo toto téma reflektováno v tehdejších publikacích a v neposlední řadě se také zmiňuje o urbanistickém vývoji města Strakonice na začátku 20. století.
|
|
|
Okraje polních cest jako zdroj biodiverzity (případová studie na epigeických broucích)
JELÍNEK, Jan
Byla sledována druhová rozmanitost, aktivita, vyrovnanost a antropogenní ovlivnění epigeických brouků na transektu pole pšenice, biokoridor (polní cesta s doprovodnou vegetací) a pole řepky. Materiál byl sebrán metodou zemních pastí během června až září 2016 v katastrálním území obce Božetice v okresu Písek v jižních Čechách. Celkem bylo zjištěno 38 druhů a 567 exemplářů brouků. Aktivita epigeických kolísala mezi společenstvími na polní cestě a zkoumanými lokalitami, největší aktivita byla zjištěna v polních kulturách a nižší na polní cestě. Index antropogenního ovlivnění byl na studijních plochách rozdílný (pšenice 2,5, polní cesta 12 a řepka 0). Z výsledků odchytu je zřejmé, že všechny studijní plochy jsou velmi silně ovlivněny lidskou činností v krajině. Reliktních druhů bylo odchyceno v celkovém součtu na všech lokalitách pouze (drabčíci a střevlíci) 20% a eurotopních druhů 80%. Náročnější druhy se prakticky vůbec nevyskytovaly na polních kulturách. Na polní cestě se vyskytovalo nejvíce reliktů druhého řádu v počtu 6 druhů. Jejich aktivita ale byla nízká. Vyrovnanost společenstva v agroekosytémech byla nízká (2,331 2,474). Nejvyšší vyrovnanost byla zjištěna na polní cestě (3,04). Vícerozměrná podobnost společenstev podle beta diverzity dokázala, že druhové složení napříč lokalitami je velmi vyrovnané. Pro zvýšení diverzity by bylo vhodné změnit osevní postup a snížit agrotechnické zásahy v lokalitě, dále zařadit více mimoprodukčních ploch s remízky, stromy a keři. Biokoridor ve formě polní cesty plní částečně úlohu stabilizačního prvku v krajině tím, že zvyšují početnost druhů bezobratlých redukujících škůdce a plevele.
|
|
|
František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatéra
ŠABLICA, Stanislav
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významného jihočeského národopisce 1. poloviny 20. století Františka Miroslava Čapka, který se do historie našeho kraje zapsal mnoha historickými pracemi. Své místo v dějinách Českých Budějovic si zajistil především svou činností během převratu 28. října 1918. Práce je napsána na základě prostudování odborné literatury a především osobního fondu Františka Miroslava Čapka uloženého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, v Jihočeském muzeu a ve Státním okresním archivu České Budějovice. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do tří kapitol. První z nich je zaměřena na regionální historiografii v první polovině 20. století. Druhá kapitola popisuje život Františka Miroslava Čapka od narození až po jeho úmrtí, včetně jeho veřejné aktivity. Třetí a poslední část je zaměřena na rozmanitou literární tvorbu Františka Miroslava Čapka.
|
host ::
RSS.